Jednou jsem se vydal číst jednu knížku na Olšanské hřbitovy. Sedl jsem si na jednu lavičku a četl. V jednu chvíli jsem zdvihl oči a velmi mě zaujal náhrobek, před kterým jsem seděl a který jsem si až do teď neprohlédl. Byl z konce 19. století a obsahoval stručný popis života člověka, který tam byl pochován. Vedlo mě to k přemýšlení, proč vlastně se dnes na náhrobky píší většinou jen data a jména. To člověku nic neřekne. Ze zmíněného jste ale mohli vyčíst, kde ten člověk pracoval a co v životě dělal. Nejvíce se mi ale líbil nápis úplně na konci - "Na shledanou".
Tohle místo mě zaujalo, když jsem nedávno šel kolem Bulovky. Pokoj vám.
