Proč jsme tu?

"Existujeme z jednoho jediného důvodu – abychom oslavili Boha a navždycky se z něj radovali. A jsi povolán k tomu, abys to dělal za jakýchkoliv okolností, v nichž se ocitneš. Kdekoliv. Jakkoliv. V každém případě. Vším a všude." [http://www.spkd.cz/2018/06/slovo20180616/]

O církvi

"Církev není dokonalá, to nikdo neřekl. Je to nemocnice, ne elitní klub. Ale cokoliv je v církvi špatného, je prací člověka, nikoliv Boha." [http://www.spkd.cz/2018/11/slovo20181115/]

Velikonoce

V tom spočívá tajemství člověka. "Lid, který kráčel v temnotách," spatřil veliké světlo a pospíšil si ho zhasnout.

(Bruno Ferrero, Osvěžení pro duši)

Bruno Ferrero: Pohlazení pro duši

Celá řada moc milých knížek od tohoto autora má v názvu téměř vždy duši (Pohlazení pro duši, Paprsek slunce pro duši, Příběhy pro potěchu duše, Osvěžení pro duši, ...).
Knížky o něco větší než je slovníček (A6), rozsahem kolem 70 stránek krásného čtení. Jedná se o krátké, ale velmi hluboké příběhy (někdy na stránku, někdy třeba jen odstaveček) s douškou k zamyšlení. Knížka obsahuje také nádherné fotografie.

Hezký dárek pro hledající, nevěřící i věřící...

C.S.Lewis: Svědectví o zármutku

Knížka slovníčkového formátu s 60 stránkami je možná malá rozsahem, ale obsahuje hluboké osobní svědectví autora. Popisuje své vyrovnávání se ztrátou blízké milované osoby - jeho manželky.

I když z křesťanského hlediska je více než první polovina knížky dost skeptická, ke konci autor poukazuje na to, že klid lze najít pouze u Boha.

Kolikrát přes naše naříkání neslyšíme hlas Boha? Možná je to právě ten náš neustále opakovaný křik, který nás činí hluchými. ... Tlučte a bude vám otevřeno. Ale copak se do dveří mlátí kladivem nebo kope jak zběsilý? 

Zároveň poukazuje na to, že určité otázky nedávají smysl:

Je možné, aby smrtelník kladl otázky, které jsou nezodpověditelné? Kolik hodin má jedna míle? Jak hranatá je žlutá?

Problémy co nemají řešení

Přestaň tlouct hlavou o zeď a začni realisticky uvažovat. Pochop rozdíl mezi vírou a fantazií. Kdosi řekl: „Každý problém pod sluncem buď má své řešení, anebo žádné nemá. Jestliže řešení existuje, jdi a najdi ho, a jestliže žádné neexistuje, netrap se tím.“

http://www.spkd.cz/2017/04/slovo20170421/

Je mluvení s lidmi o Bohu forma fanatismu?

Když jsem byl ještě nevěřící, dost mě iritovaly jakékoli debaty na téma Bůh. Když jsem se stal v 26 letech věřícím (a podotýkám, že v rodině byli všichni nevěřící), sám někdy na toto téma stočím rozhovor. Dlouho jsem ale válčil uvnitř sebe sama, jestli je to správné. Nedávno mě dokonce kamarádka označila nepřímo za fanatika. 

Hodně lidí si hraje na to, že jsou pevně zakotveni ve svém životě a nic je nemůže vyvést z míry. Vnitřně chtějí, aby to tak bylo, často jsou o tom i sami přesvědčeni, minimálně se o to snaží. A myslí si, že mají svůj život pevně v rukou. Když nepřijde krize, úraz, nemoc, nehoda, tak jim to vydrží klidně celý život.

Když se takového člověka zeptáte, zda věří v Boha, odpoví typicky, že ne. A není mu to moc příjemné (nikomu není příjemné, když ho napadne myšlenka, že ten žebřík, na který celý život leze, je možná opřený o špatnou zeď). 

Pokud v hovoru pokračujete, ve většině případů se z něj vyklube "něcista" (neplést s nacistou) - tedy, že věří "Něčemu", něčemu nad námi, přírodě, evoluci, energii, vílám, lesním skřítkům nebo prostě jen sobě (málokdo je opravdový ateista, takových lidí moc není). Ale v Boha, to ne. 

Paradoxní na tom je, že zatímco Bibli takoví lidé neuznávají jednoduše proto, že o ní mají spousty předsudků (i já je měl) a v lepším případě, že je moc divné to, co se v ní píše, pokud ji alespoň někdy otevřeli, svému Něčemu věří a basta. Proč je to paradoxní? Protože takoví lidé se obvykle zaštiťují rozumem před Bohem (přitom Bible se dá zkoumat velmi racionálně), ale to, že rozum ignorují při věření svému Něčemu neřeší.

Bible proti tomu o sobě tvrdí, že je to poselství od Boha a evangelium je dobrá zpráva o tom, co již bylo vykonáno. Všechna náboženství tvrdí, že musíte něco dělat, abyste něco dostali. Křesťanské evangelium říká opak - co bylo třeba, už bylo uděláno a my si to jen můžeme vzít. To je divné, ne? Takhle to v lidském světě nechodí. (to je taky důvod, proč jsem přesvědčen o tom, že náboženství je pouhopouhý výmysl člověka)

Ježíš a křesťanství

Spousta lidí, když se jich zeptáte, co ví o křesťanství, nebo jestli by se o něm nechtěli dozvědět více, řekne, že je to soubor morálních hodnot a často i přitaká, že jsou to hodnoty celkem fajn.

Jakmile však začnete mluvit o Bohu a Ježíši, většinou to na lidi působí jako červený hadr na býka. "Hele, jako ten Starý zákon celkem jo, ale Ježíš mě nezajímá." Potíž je ale v tom, že Starý zákon mluví o budoucím příchodu Mesiáše, kterým je podle Bible právě Ježíš. A na Ježíši jen tak mimochodem celé křesťanství stojí a padá. 

Pavel v listu Korintským píše (15. kapitola, verše 14 a 19):

• 14A jestliže Kristus nebyl vzkříšen, pak je naše zvěst klamná, a klamná je i vaše víra,
• 19Máme-li naději v Kristu jen pro tento život, jsme nejubožejší ze všech lidí!

(celá pasáž) 

Odstraňte Ježíše a celé křesťanství se rozsype na prach. Fakt. Bez něj to nedává smysl. Zkuste to. Zkuste si přečíst evangelia (první čtyři knihy Nového zákona) a potom se zamyslet na tímto:

„Rád bych zde uchránil každého před opravdu pošetilým rozhodnutím mnohých lidí, kteří říkají: „Jsem ochoten přijmout Ježíše jako velkého učitele mravnosti, ale nemohu přijmout jeho tvrzení, že je Bůh.“ To je závěr, kterého bychom se měli vyvarovat. Člověk, který by byl pouze člověkem a říkal takové věci jako Ježíš, by nemohl být velkým učitelem mravnosti. Byl by to buď šílenec na úrovni člověka, který se pokládá třeba za vejce, nebo přímo ďábel. Musíme se rozhodnout. Buď tento muž byl a je Boží Syn, nebo byl blázen nebo ještě něco horšího… …Můžete ho umlčet jako blázna, můžete po něm plivnout a zabít ho jako démona nebo můžete před ním padnout na kolena a nazvat jej svým Pánem a Bohem. Ale neříkejte ten povýšenecký nesmysl, že to byl velký lidský učitel. To nedal k rozhodnutí nám a ani nemínil dát.“ (C. S. Lewis, profesor univerzity v Cambridge, kniha K jádru křesťanství)

Oddělení od Boha

Mnoho lidí vyznává "Žij a nech žít. Když ti to takhle vyhovuje, věř si v Boha. Já ho nepotřebuji. Já jsem spokojený s tím, co mám." Jenže to je právě to, o čem mluví Bible jako o hříchu.

Historie katolické církve bohužel z hříchu udělala dost zprofanované slovo a není tedy divu, že dnes si pod tím většinou člověk přestaví vraždu, krádež a tak podobně. Takový člověk se často i obhajuje tím, že vlastně žije mnohem lepším životem, než kdejaký křesťan.

Problém ale je, že hřích je podle Bible oddělení od Boha. Nic víc, nic méně. (Asi je ale zřejmé, že krádežemi se k Bohu asi nepřiblížíte, ba naopak.) A následně zprofanovaná představa pekla jako kotlů s horkou vodou - takhle Bible peklo nepopisuje. Jako peklo Bible označuje trvalé oddělení od Boha po smrti, napořád. Jasně, řeknete si možná - co mi je potom. Budu mrtvý, tak mi to bude šumák. Tady se hraje ale o něco jiného. O to, co je pravda. 

Tak mluvit či nemluvit o Bohu?

Jako křesťanské společenství a zároveň univerzitní studentský klub děláme pro studenty akce a i třeba studijní zamyšlení nad čajem, aby mohli poznat křesťanství. Ne proto, abychom někoho obrátili. Ale aby se člověk mohl informovaně rozhodnout. Odmítnout či přijmout.

Pokud má Bible pravdu, možná se jednou na lidi, kteří před vámi začali mluvit o Bohu, budete dívat jinak. Ne jako ty otrapy, co furt plácají něco divného o něčem, co vás netankuje, ale jako na lidi, kteří jen chtěli, abyste si sami spočítali, kolik je dva a dva. 

Tady nejde o to, jestli máte nebo nemáte něčemu věřit. Tady jde, znovu opakuji, o to, co je pravda. Jestli 2+2 = 4 nebo je možný i jiný výsledek.

Je to jako s gravitací. Můžete říkat, že žádná gravitace není, můžete v ní nevěřit, ale jakmile venku na chodníku zakopnete a natlučete si nos, zjistíte, že váš postoj na věci samé nic nezměnil. Ale to už je pozdě.

Myslím si tedy, že my jako křesťané, bychom byli největšími pokrytci, kdybychom s lidmi, kteří jej neznají, o Bohu nemluvili.

Inteligence někdy nestačí

V rámci jednoho pokusu umístili vědci dvanáct včel do sklenice v zatemněné místnosti. Na dno sklenice zamířili paprsek světla a pak odstranili víko. Včely instinktivně letěly za světlem a nebyly schopny dostat se ze sklenice. Tvrdošíjně se snažily dostat ven skrze dno, až nakonec zahynuly. Ve druhém pokusu zavřeli do sklenice dvanáct obyčejných domácích much. Mouchy se dokázaly ze sklenice dostat během několika vteřin. Včely jsou inteligentnější než mouchy a mají silnější instinkty pro přežití. Přesto to byly právě instinkty, co je odsoudilo.

 

http://www.spkd.cz/2017/03/slovo20170311/ 

Tvrdohlavost se někdy nevyplatí

V oficiálním časopise Námořního institutu vyšla zpráva Franka Kocha o velmi zvláštním setkání na moři. Bitevní loď za špatného počasí připlouvala na manévry. Krátce po západu slunce hlídka hlásila, že v dálce je jakési světlo. Kapitán tedy po signalistovi poslal vzkaz: „Jsme v kolizním kurzu. Doporučuji vám odchýlit kurs o dvacet stupňů.“ Po několika minutách přišla odpověď: „Radíme vám, abyste kurs změnili vy.“ Kapitán zlostně nařídil vyslat nový signál: „Já jsem kapitán. Změňte kurs o dvacet stupňů.“ Nová odpověď zněla: „Já jsem námořník druhé třídy. Bude lépe, změníte-li kurs vy.“ Tehdy rozzuřený kapitán vyštěkl konečnou hrozbu: „Já jsem válečná loď! Změňte kurs!“ Odpovědí byl signál: „Já jsem maják.“

http://www.spkd.cz/2017/03/slovo20170303/ 

Spolupráce místo boje

Kozy instinktivně vědí, že kdyby do sebe trkly, obě by spadly do řeky a utopily by se. Jak tedy takovou situaci vyřeší? Příroda je naučila, že si jedna z nich lehne, aby ta druhá mohla po ní přejít; tím obě zvířata přežijí a dojdou bezpečně do svého cíle. Místo toho, aby se viděly jako rohožka, po níž se chodí, považují se za most, přes nějž se dá přejít. Takže zvítězí obě strany.

http://www.spkd.cz/2017/02/slovo20170222/

Úsměv tě nic nestojí

Pozitivní naladění určuje, jak budou druzí naladěni na tebe. Když se usmíváš, mají lidé tendenci usmát se také. Nerudný člověk, na kterého narazíš, bude pravděpodobně také vstřícnější, když se budeš usmívat. Pokud si chceš svůj den s lidmi, se kterými se potkáváš, užít, buď na ně pozitivně naladěn. Není to žádná velká věda, ale snadno se na to zapomíná.

http://www.spkd.cz/2016/12/slovo20161229/

Pocity nám často lžou

Pocity ale často lžou, a když se na ně zaměříme, místo toho, abychom se zaměřili na skutečnost, dostaneme se do potíží. Například když uděláme jednu chybu, máme skon mít pocit, že selháváme ve všech oblastech života. To je ale omyl. Každý má právo dělat chyby, i ty můžeš v některých oblastech selhat, aniž by to znamenalo, že jsi neúspěšný člověk. 

http://www.spkd.cz/2017/02/slovo20170217/ 

Povzbuzení Tě nic nestojí

 „Vždycky pomáhej lidem zvyšovat sebevědomí. Sotva existuje větší projev pocty, již můžeš druhému projevit, než mu pomoci být užitečný a najít uspokojení v jeho užitečnosti.“ Jak to udělat? Tak, že druhému dáš najevo, že si vážíš jeho úsilí. Že ho budeš chválit v přítomnosti lidí, kteří jsou mu nejbližší.

http://www.spkd.cz/2017/02/slovo20170210/ 

Randy Alcorn: Princip čistoty

V malé knížce formátu A6 autor na asi 95 stránkách ukazuje princip čistoty v partnerských vztazích. Nejde o nějaká omezení, ale spíše hlavně o ochranu obou partnerů a potenciál pro kvalitnější vztahy.

Ale nejde jen o suchá fakta nebo doporučení, autor vše předkládá docela dost čtivou formou. Uvádí například příměr s koblihami - když se někdo zaváže, že ode dneška "už žádné koblihy", ale pak dál čte o koblihách, poslouchá koblihovou hudbu, děla o nich vtipy v práci a nakonec jakoby náhodou jede kolem obchodu s koblihami a vdechuje jejich vůni, nakonec se diví, že opět koblihám podlehl.

Je to ale jako s knihou, kterou někdo sune po stole a zároveň se modlí "Bože, dej ať ta kniha nespadne na zem". No jo, ale posouvá ji rukou dál a dál, až nakonec spadne. A pak spílá Bohu, že ji nezachránil. Autor na tom poukazuje, jak chybné je takové uvažování.

"Sexuální nemravnost mi nikdy neprojde. Bůh chce, abych na to pamatoval... ve svém vlastním zájmu."

Dále autor třeba píše, že oko je přístupovým bodem (zejména u mužů) jak pro zbožné, tak pro bezbožné vstupy. Musíme tedy ovládat to, na co se dívají naše oči...

Knížka se čte velmi dobře a obsahuje řadu moc dobrých myšlenek a postojů. Stejně tak nemálo skvělých výzev. Vřele doporučuji.

"Pokud chcete jiný výsledek, musíte udělat jiná rozhodnutí."

Film: Pošli to dál

Nádherný film o tom, jak může vypadat domácí úkol ve škole a co všechno může způsobit. Zadání bylo jednoduché - vymyslet něco, jak změnit svět kolem sebe. Malý Trevor vymyslí, že udělá 3 dobré věci třem lidem, bez nároku na odměnu. Jen s tím, že místo díků to mohou poslat dál...

Film je opravdu hluboký, když se nad ním člověk trochu zastaví. Pozitivní přístup změní mnohem víc, než příkazy a zákazy. Milost, která přišla sama od sebe, dokáže zahýbat lidským životem mnohem více, než mnoholeté úsilí...

https://www.csfd.cz/film/5719-posli-to-dal/prehled/

Vřele jej doporučuji.

Buď jako ryba ve vodě

"Bůh tě stvořil pro sebe, a pouze tehdy, když zjistíš jeho záměr pro svůj život, najdeš pokoj a radost. Kdybys vylovil rybu z oceánu a položil ji na pláž, viděl bys, jak jí osychají šupiny a jak lapá po dechu. Byla by ta ryba šťastná? Ne. Kdybys ji pokryl hromadou peněz, byla by šťastná? Ne. Byla by šťastná, kdybys jí dal iPad, dobrou knihu a studený nápoj? Ne. Nebo novou garderobu? Ne. Je jenom jediná věc, která by ji učinila šťastnou – kdybys ji hodil zpátky do vody."

"Ryba nikdy nemůže být šťastná na pláži, protože pro pláž nebyla stvořená. Byla stvořená pro oceán, jako ty jsi byl stvořený pro společenství s Bohem. Dokud Boha nenajdeš, budeš si stále připadat jako ryba bez vody a nikdy nepoznáš pokoj a radost. Dobrou zprávou je, že tě od něj dělí jediná modlitba. Jakmile ho pozveš do svého srdce, už nikdy nebudeš pociťovat prázdnotu."

http://www.spkd.cz/2016/12/slovo20161225/  

Problém často není problém samotný, ale naše zaměření

...our real problem is not the problems we face -- but our focus. We can focus on our inability and lack, or we can focus on God's ability and abundant provision.

(Náš reálný problém není to, čemu čelíme, ale naše zaměření. Můžeme se buď zaměřit na naši nemohoucnost a nedostatky, nebo na Boží všemohoucnost a hojnost.)

http://adevotion.org/archive/get-out-of-your-cave

Paul Tournier: Tajemství

Úlá knížka na 60 stránkách slovníčkového formátu pojednává o významu tajemství v lidském životě. Proč je dobré si někdy nechávat svá tajemství a proč je děti mají tak rády.

Přinášíme-li svá tajemství před Boha, není to proto, aby se je dozvěděl. Je to proto, že Bůh respektuje naši osobnost a tak čeká, až mu svá tajemství řekneme sami, ze svobodné vůle.

Bázeň před Bohem a jednání s druhými lidmi

"zbožná a uctivá bázeň se projevuje respektem a poslušností. To znamená, že budeš dělat to, co ti Bůh řekne, a tvá důvěra v něj stále poroste. Kromě toho zjistíš ještě jinou důležitou věc – čím větší bude tvá zbožná bázeň a posvátná úcta před Bohem, tím opatrnější a zdvořilejší bude tvé jednání s druhými. To proto, že budeš vědět, že jsi za své činy zodpovědný Bohu, a poznáš, že ostatní lidé jsou pro něj stejně hodnotní jako ty."

http://www.spkd.cz/2016/11/slovo20161109/

Život je jako kvíz

Děti šly jednou s paní učitelkou na školní výlet do přírody. Paní učitelka si pro ně připravila malý kvíz, který je měl hravou formou vést k poznávání toho, co kolem sebe vidí. Jednou měly najít pampelišku, podruhé borovici, jindy najít 4 javorové listy a jindy zase určit, co to paní učitelka ukazuje za strom. Děti běhaly po lese a když počítaly přinesené přírodniny, překřikovaly se, protože nejvíce ze všeho je zajímalo, kolik už mají nastřádáno bodů. První cena totiž byla čokoláda. Mnoho povídání paní učitelky tak zaniklo v pošťuchování se a hádkách o dosažené skóre... Když se potom po čase při hodině dostaly v přírodopise k rostlinám, které tehdy v lese viděly, děti si o nich moc nepamatovaly. Zato ale třeba Pepíka ještě stále žralo, že mu první cena unikla jen o 2 body...

Život je někdy jako kvíz. Když se zaměříme jen na body, můžeme minout to hlavní - správnou odpověď.

"Já jsem světlo světa. Kdo mě následuje, 

nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života." (Jan 8:12)

"Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný v srdci; a naleznete odpočinutí svým duším." (Mat 11:29)

photo credit: ccPixs.com 3D Question Mark via photopin (license)